Steven Erikson - Malazská kniha padlých 10 - Chromý bůh

Kotilion vytáhl dvě dýky.

Steven Erikson - Malazská kniha padlých 09 - Prach snů

Objevilo se světlo a pak přišlo vedro.

Steven Erikson - Malazská kniha padlých 08 - Daň pro ohaře

"Tohle město nemá žádné jméno," řekl muž v hadrech, popotahující si lem kdysi honosného pláště.

Steven Erikson - Malazská kniha padlých 07 - Vichr smrti

V krajině rozervané žalem ležely v nerovné řadě táhnoucí se na tisíc kroků přes pláň mrtvoly šesti draků.

Steven Erikson - Malazská kniha padlých 06 - Lovci kostí

Pavučiny mezi věžemi, spředené ve velké výšce, připomínaly třpytivé plachty a slabý vánek od moře rozechvívala obrovská vlákna, takže se na město Kartool snášel drobný déšť, jako ostatně každé ráno v čistém období.

Steven Erikson - Malazská kniha padlých 05 - Půlnoční vlny

Ze svíjejících se, s kouřem promísených mračen pršela krev.

Steven Erikson - Malazská kniha padlých 04 - Dóm řetězů

Šedá, nafouknutá a poďobaná těla ležela na bahnitém břehu, kam až oko dohlédlo.

Steven Erikson - Malazská kniha padlých 03 - Vzpomínky ledu

Vlaštovky poletovaly v mračnech komárů nad nánosy bahna.

Steven Erikson - Malazská kniha padlých 02 - Dům mrtvých

Do Soudného kruhu se přišoural ze Třídy duší, znetvořená masa much.

Steven Erikson - Malazská kniha padlých 01 - Měsíční zahrady

Rezavé skvrny jako by na černém, poďobaném povrchu Posměvákovy korouhvičky tvořily mapy krvavých moří.