William S. Burroughs - Nahý oběd

Cítím, jak se venku poldové stahují, uvědomuji si ty jejich šachy, jak nasazují ty své ďábelské práskače a spokojeně si pobrukují nad lžičkou a kapátkem, které jsem odhodil na Washington Square; přeskakuju turniket a po železných schodech dvě patra dolů, abych chytil áčko ven z města...